NEDĚLNÍ RÁNO S IVANEM VYSKOČILEM „Antibabiš jede opět v plné parádě. Kydání hnoje a s….k,“ říká znechuceně herec Ivan Vyskočil. Přišlo také přirovnání k „prodejním děvkám“. Na svém příkladu vysvětlil, proč se podle něj o Babiše zajímala StB a připomněl, jakým vojákům se dříve říkalo dezertér. „Trapný učitel bez kouska vychování,“ říká na adresu premiéra, který podle něj rozdělil národ po prvním kole voleb jedním projevem.

„Tak jsme odvolili a čeká nás druhé kolo prezidentských voleb. Jsme třiatřicet let od roku 90. Musím říct, že mne už skoro nezajímá, kdo byl co před 30 lety. Je to už opravdu dlouhá doba na to, abychom se stále ohlíželi na to, co bylo a prosili se jako ‚stateční odbojáři‘, nebo se ostentativně odhlašovali od své minulosti. Lžou oba! Ale vím jedno, že ten, kdo je nyní největší antikomunista a největší zastánce svobody a demokracie, má většinou nejvíce másla na hlavě, a proto musí být tak hlasitý a radikální,“ říká na úvod dnešního Nedělního rána Ivan Vyskočil.

„Nyní tady máme dva kandidáty. Oběma se předhazují stejné hříchy z minula. Co se týká pana Babiše, mohu to srovnávat s podobnou zkušeností, co jsem měl já,“ vzpomíná herec. „Po natočení filmu ‚Sarajevský atentát‘ jsem byl předvolán pracovníkem ministerstva vnitra, evidentně StB. Patrně mě měl ‚vytěžit‘, abych použil odborný termín, co jsem se dozvěděl, a jaké byly mé zahraniční styky. Tak jsem mu dlouze vylíčil děj filmu, ve kterém jsem hrál jednoho z atentátníků a jak je komické, že onoho Turka Mehmeda Bašiče museli najít zrovna v Praze. To bylo velmi k popukání, že? On se vůbec nesmál. Pak jsem popsal, jaké je Sarajevo malebné a zajímavé město. Estébák pomalu usínal, až usoudil, že tento ‚herecký prd‘ je pro zpravodajství StB zcela nevhodnej, neb je úplně blbej. Odešel a už vícekrát se mi nikdo neozval,“ směje se Ivan Vyskočil.

A už vážněji dodává. „Vidíte, že i takový ‚herecký prd‘ neušel pozornosti StB a nebýt toho, že se mi povedlo býti v očích vnitra úplný vůl, mohl jsem na tom být stejně jako pan Babiš. Jenomže práce v divadle, ta je nezajímala. Ale Babiš byl zaměstnancem ministerstva zahraničního obchodu, takže je jasné, že byl daleko více v zájmu a pod dohledem těchto složek, než nějakej trouba a šašek od divadla a filmu,“ pokyvuje.

„Jak na tom byl protikandidát pan Pavel, to si netroufám odhadnout, neb zkušenosti s takovým výcvikem a zaměřením vůbec nemám a ani si je nedokážu představit. Nepochybně byl asi něco podobného, jako nechvalně proslulý kapitán Minařík. Ale je mi zcela jasné, že jako voják a ambiciózní důstojník musel složit přísahu věrnosti, tenkrát socialistickému Československu a jeho spojenci Sovětskému svazu. Později asi musel zase složit přísahu České republice a jejímu spojenci na opačné straně, NATO. A takovým vojákům se dříve říkalo ‚dezertér‘!“ podotýká herec.

„Ale jak jsem předeslal. Je mi už dnes po těch letech dosti jedno, kdo co byl a nebyl. Jen jedno generálu Pavlovi nikdo neodpáře, ač on sám se o to všemi silami snaží, že je vládní kandidát! Pětikolka tenkrát jmenovala tři vládní kandidáty. Generála Pavla, senátora Fischera a tu prázdnou paní Nerudovou. Všichni si to pamatujem a je zcela zbytečné se od toho, pane generále, distancovat,“ upozorňuje.

„A jsme před druhým kolem volby. Teď budeme svědky hysterického pokračování programu ‚Antibabiš‘! Zaprodaná média hlavního proudu nás budou přesvědčovat, proč volit generála, a proč nevolit Babiše. A ani se nezačervenají, že to, co jim vadilo, a dokola omílali u jednoho, najednou vůbec nestojí za zlomek pozornosti u druhého. Ani prodejné děvky neumí takhle rychle otočit. Servilní novináři a la Saša Mitrofanov se budou předhánět v kydání špíny a urážek. Ta trapná paní Nerudová už to začala hned po sečtení hlasů. Projevila se jako úžasná ‚demokratka‘, což se nám tu celou dobu snažila věšet na nos. Vláda se opět chytla svého jediného programu, který zná. Osvobozující rozsudek v nekonečné a průhledné kauze Čapí hnízdo jim na chvíli vyrazil trumfy z rukou, ale už se opět chytli a oklepali. A ‚Antibabiš‘ jede opět v plné parádě,“ krčí rameny herec.

„Všimli jste si, že premiér Fiala pogratuloval k výsledkům generálu Pavlovi, P. Fischerovi i Danuši Nerudové, jen nepogratuloval panu Babišovi? To by se přece ve sportu slušelo! Ovšem pan Fiala nemá o sportovním chování vůbec ponětí. Je to jen trapný učitel, a ještě bez kouska slušného vychování,“ nebere si servítky Ivan Vyskočil.

„Nejedná se jen o tu negratulaci, ale o to, co následovalo. Vzápětí nazval tu masu lidí, kteří nevolili jeho kandidáta, nevzdělanci, nedemokraty a dokonce nás obvinil z příklonu k východu, takže celá část národa jsou patrně ‚ruští švábi‘, kteroužto nálepkou nás ráda označuje ta druhá, ta ‚lepší‘ část populace. Inu, máme přece svobodu, můžete mít svůj názor, ale běda, když není stejný jako ten vládní. Stále vyčítali panu prezidentovi, že rozděluje národ, a náhle ho jedním projevem rozdělil pan Fiala. Jedna jeho skupina jsou inteligenti, demokraté a lepší lidi, a druhá pitomci, vidláci, burani a lůza. Jen zapomněl, že i když je špatný premiér, pokud se vůbec předsedou vlády dá nazvat, je premiérem všech, tedy i těch ubohých blbečků, nás, co nevolí dle jeho představ,“ upozorňuje herec.

„Ty urážky a pohrdání velkou částí národa by si jako premiér neměl vůbec dovolit. Dal popud k nenávisti a už nadutí idioti pražské kavárny vymýšlejí hesla jako: „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“. Já jsem rodilý Pražák, a žádnou nenávist v sobě nemám. Rád se hlásím k těm opovrhovaným chudákům. My ‚prosťáčci‘, co máme ještě stále doma tátu a mámu, a ne rodič 1 a rodič 2. My chudáci pohledem do kalhot zjišťujeme, že máme jen jedno pohlaví, a ne 65. Na veřejný záchody chodíme pořád dle toho, které jsme již jako děti našli (óó, jak díky té různosti jsme si rádi hráli na doktora!). My všichni, co tyhle moderní blbosti nesdílíme, my, kteří nechodíme na průvody Pride Parade, my, kteří nechceme, aby našim dětem všelijaké neziskovky ve školách hlásaly, že se mohou rozhodovat, zda jsou chlapeček, nebo holčička, my jsme jen ta mlčící většina. Tak zkusme jednou nemlčet!“ vyzývá Vyskočil.

„Vy všichni, které štve nesmyslně drahá elektřina, které štve, že hlavní je jakási ideologie, a my chudáci tu ideologii platíme drahým plynem. Všichni, kterým tahle vláda tahá peníze z kapes zbytečně drahými potravinami. Všichni ti, kteří se bojí o práci, případně už o ni přišli, protože jejich podnik zkrachoval, a to díky politice této fialové vlády. Všichni ti, kteří už mají dost té bezbřehé až servilní pomoci Ukrajině. Kolik z vás musí hledat školku bůhvíkde jen proto, že přednostně tam jsou děti Ukrajinců. Nejsou byty pro naše mladé rodiny, a najednou byla spousta bytů pro Ukrajince?“ podivuje se.

„UA vyžadují přednosti u doktorů, ale pro naše děti a pacienty nejsou léky, nejspíš jsou ty léky také na Ukrajině. Už v prosinci jsem četl, že státy EU chtějí Ukrajině půjčit 18 miliard eur. A my se na tom budeme tedy také zřejmě podílet. Náš zadlužený stát bude platit za UA úroky z půjčky a v době splatnosti bude ručitelem? Takže jako ručiteli nám bohaté banky zabaví ještě to málo, co tady zbylo, protože UA na zaplacení mít nebude? Ale všechna ta vydání za UA uprchlíky, za výcvik vojáků, to vše platíme. Za dodávky zbraní a prostředků, které na UA stejně mizí neznámo kam, jako v černé díře a je to jen přilévání benzínu do ohně! Ale to vše je v pořádku, neb díky tomu má naše vláda ospravedlnění, že sere na vlastní občany, kterými pohrdá! Nám doporučují skromnost a dva svetry, a sami si přidávají nehorázné platy,“ říká naštvaně Ivan Vyskočil.

„Tak vy všichni, kterým tohle vadí, vy mlčící většino, tentokrát nemlčte. Mnozí z vás třeba nemají rádi pana Babiše, ani já s ním nemám žádný láskyplný vztah. Teď ale vzkažte panu Fialovi a té jeho demoliční četě, že takto to s námi válet nebude! Tyhle lži a výmluvy vám už nežerem a toho vašeho vládního kandidáta vám nezvolíme! Možná, že někteří z vás budou muset zatnout zuby, až to tam budou házet Babišovi, ale bohužel je to nutné! Nezůstavejte doma! Přijďte k volbám!“

„Jak jsem psal v úvodu, je mi už jedno, co kdo byl. Proti panu Pavlovi nic nemám a na první pohled je to celkem sympaťák, co si asi získá mnoho ženských hlasů. Ale nezapomínejte! Je to voják!! A voják musí poslouchat rozkazy! A tak jestli jeho nadřízení ve Washingtonu zavelí – pan generál zasalutuje, srazí paty a jedem. A zase můžeme zpívat: Červený šátečku, kolem se toč, my jdeme na Rusa, nevíme proč! Na facebooku jsem četl výzvu jedné pohledné mladé dámy. Bohužel ten hezký xichtejček bylo asi všechno, co měla. Prý mají mladí v den voleb báby a dědky zamknout doma v komoře a nepouštět je ven. A já bych zase řekl, že my, báby a dědkové, ale ošlehaní a zkušení životem, bychom měli těm mladým, co tak horují hlavně pro změny, tak až půjdou volit jim říci: „Děti, pamatujte, že v zákopech není wifina!“ zakončuje tentokrát nevesele Ivan Vyskočil.